Do mateřské školy přijelo divadlo jednoho herce Tomáše Velzela s názvem Divadélko s radostí. Pohádka o slepičce byla veselá a zároveň poučná, neboť ukazovala, jak se nápadníci snažili získat její přízeň prostřednictvím tří úkolů. I přesto, že se nápadníci předváděli a zdůrazňovali své přednosti, nakonec se rozhodli odejít, protože je odradil vzhled slepičky. Příběh tak ukázal, že pravá láska jde nad rámec vzhledu a zůstává jen ten, kdo má slepičku opravdu rád.
Děti byly vtaženy do příběhu zpěvem a tancem, pan herec vykouzlil u dětí úsměv a radost, jak má ve svém logu